Jak jsem potřetí pekla makronky (protože druhej pokus stál za prd)

Když si něco vezmu do hlavy, tak se toho nepustim (dokud mě to nepřestane bavit :-D). Jakmile jsem je jednou upekla (a příšerně se nepovedly), musela jsem je dovést k dokonalosti, musela jsem je udělat tak, aby byly "makronkový" a opravdický.

Všehochuť

Vážení a milí, sypu si popel na hlavu, skoro měsíc jsem na své "dítko" zhola kašlala. A přitom jsem už zvládla tolik věcí, o které bych se ráda podělila s okolním světem! Pilně pracuju na druhých "Krůtách". To znamená, že dělam rešerše, následně ořezávam a rozmazávam (jména a obrázky, ano, stále nechci, aby byl můj "útok" mířený konkrétně, jsem srab) ve Photoshopu, pořádně promýšlím, co napíšu (ať to má hlavu a patu, ne?). Do toho chodim do školy, když nejsem tam, jsem v práci, když nejsem v práci, jsem venku se psem. Prostě pokaždý si najdu důvod nebo výmluvu, proč se o blog nestíham starat. To ale hodlam napravit. Dala jsem si předsevzetí. Napíšu aspoň dva příspěvky tejdně, ať se kreativně rozvíjim a tady to nestagnuje.

Editor's picks měsíce března á la já

Máme tu další měsíc, tentokrát březen - a s nim příchází i můj "výběr" vychytávek, pomocníků a dobrých věcí, který se budou hodit - pamatujete na ten únorovej? :-)

I tentokrát jsem se zaměřila na "od každýho něco" - od doplňků přes knížky po šampon - přece nenabídnu jedinou věc tisíckrát jinak?! To by prostě nebylo dobrý. :-D

Jak jsem poprvé pekla makronky

Makronky mi učarovaly na první kousnutí - dlouho jsem toužila je ochutnat (to už jsem tu psala), to se povedlo a ano, opravdu je to tak dobré. Proto jsem se rozhodla - ano, jsem odvážný a zvídavý člověk - je upéct doma. Jak hloupá a naivní jsem byla!

Když já ryby nerada aneb Jak jsem poprvé jedla sushi

V poslední době se ve společnosti rozmohla děsná módička – chodit na sushi. Drahá restaurace už je passé, teď je nóbl pojídat kusy rejže, chaluh, ryb a podobnýho „sajrajtu“. A, samozřejmě, čím líp umíš jíst hůlkama, tím víc si tě považujou.

Food tips

Ano, jsem Češka, proto by nápisu slušely třeba "tipy na jídlo" nebo "dlabec", ale nemůžu si pomoct, nepřipadá mi to tak poetický - nejspíš to bude mojí deformací - studuju obor úzce související s angličtinou, a proto jsem zvolila název v jazyce anglickém - snad mne za to nebudou lidi lynčovat (bojim,bojim).

Mam v plánu vám tu v blízký budoucnosti (a začnu dneska) představit pár dobrot - mnou dělaných i zakoupených - je to pár tipů, který mě v poslední době nadchly - a navíc, brzy bude Valentýn - proč neuvařit svýmu miláčkovi nějakou dobrotu? Pokud jste sami/y, uvařte si pro sebe - vždyť sebe bychom měli/y mít nejradši (ale uznávam, já mam na prvním místě sebe i přítele a rodinu - nějak to "dělim" nastejno). :-)

Nejsem nějaká extra kuchařka - až nedávno jsem si k vaření našla cestu (no, bylo na čase, vzhledem k mýmu věku :-D), ale zatim se mi daří, asi mam nějakej zvláštní dar odhadnout množství ingrediencí - třeba sýrovou omáčku dělam "baj vočko" a vždycky je dobrá (honim si ego, já vim :-D). Každopádně, zatim dělam lehčí věci, který zvládne snad každej, ale doufam, že se vypracuju a časem sem budu přidávat větší kulinářský perly! :-)

Lesk, barvy a iluze.

Tak se jmenuje výstava v Západočeské galerii (s podtitulem Architektura Plzně v šedesátých letech).

Pro mě (jakožto uměleckou a designérskou duši) to byla přímo povinnost navštívit tuhle výstavu! A opravdu, stálo to za to. :-)